Články

DA B - Pankrác C 4%-3%

Před zápasem s Pankrácem C (který vedl tabulku do minulého kola, kdy nešťastně prohrál s Oazou) jsme dlouho a úpěnlivě počítali, zda nám ještě hrozí sestupové nebezpečí. Z divize mohou sestoupit 3 týmy, a kdyby všechny ostatní ohrožené týmy (aktuálně za námi) něco vzteklého pokousalo, tak by se při velké shodě výsledků mohli přes nás přehnat a my bychom mohli uváznout na 10. místě. Tyto teorie vzaly v dramatickém večeru za své, stačilo “tak málo” porazit opět Pankrác C.

V přiložené tabulce jsou naše výsledky s Pankrácem za poslední roky. Je to překvapivé, ale poslední 4 zápasy jsme s tímto nadmíru silným soupeřem vyhráli…

Tři hodiny před zápasem se omluvil pro pracovní zaneprázdněnost Ivan Krutina, a tak bylo nutné urychleně povolat Honzu Štacha, kterému se sice moc nechtělo, ale pohotově přišel, smutně pokýval hlavou nad černými figurami, porozprávěl několik historek, jak se mu v úterý něco nezadařilo v zápase týmu DA D a vyslechl kapitánské poděkování. Pak se ukázněně ponořil do hry, aby se stal jednou z hvězd večera.

Zbytek týmu přišel do HrMDA patřičně nažhaven (ať předešlými dobrými výkony – skoro všichni, nebo předešlým mizerným výkonem – Radim Pospěch). Dostavilo se i dozorující diváctvo, Petr Nečada, který se už stává nedílnou součástí týmu a příští rok ho pravděpodobně připíšeme na soupisku do rubriky Živý inventář.

Soupeři možná dorazili po předešlé prohře od Oázy zkroušeni (postup jim skoro určitě unikl), ale i tak v plné zbroji a v silné sestavě.

Na lichých bílé.

První skončil Martin Nečada 4., který se svým častým soupeřem postavil pevnou pircku. Martin Hála sice kontroval dlouhou rošádou, ale k  atakům proti opačné rošádě nedošlo, bílý nabídl výměnu dam a po cca 90 minutách byla zaknihována zasloužená remis. (%-%)

Protože jsou stavidla skóre spuštěna, je vhodné obejít zápas a udělat si nějaký alespoň přibližný číselný obrázek o možných bodech.

1. Jirka Bauma – naprostý zmatek, jenom spočítat stav materiálu na desce chvíli trvá a pozorovatele značně vyčerpá, a což teprve spočítat nějakou variantu. Jirka má sice aktuálně pěšce více, ale tato informace má na celkové hodnocení pozice asi stejný vliv jako hodnota rosného bodu na Sněžce. Tady o stavu zápasu nic nevykoumáme, popojděmež!
2. Petr Šiktanc – koordinované nejasno… Jsou bílí visací pěšci c4 a d4 slabí nebo hroziví? může s nimi Petr nějak bojovat? Nebo je obejít a hrát jinde? A je lepší hrát bez dam? Nebo s nimi? A co na to Jan Tleskač? Taky toho moc nevíme, proto úkrok stranou…
3. Petr Pták si medí u dobře rozehraného duelu, pozici má lepší (více místa, a lepší lehké figury), černý se ještě musí hodně snažit, aby vyrovnal. Tady to vypadá dobře.
4. Tady už je odremizováno.
5. Petr Sýkora hraje stabilizovanou Anglickou holandského typu (1… f5), stavím známé a obehrané schéma, Jiřík však staví jezdce na a6, nikoliv na d7. Což vnese do pozice zajímavé nuance a schyluje se k přestřelce. Spíše vyrovnané, ale rozkývatelné.
6. Miloš Sakař odtahal zahájení “zajímavě”, a ve střední hře má problémy jeho soupeř, ale jsou to velmi příjemné problémy: Hrát pohodlnou koncovku s pěšcem více, nebo napínavější koncovku s dvěma pěšci více? Pan Mrkos volí odvážnější řešení, bere druhého pěšce, avšak záhy se ukazuje, že i v skorokoncovce 2V+S proti 2V+J bude Miloš citelně útočit na bílou dlouhou rošádu. Za chvíli je nejasno a bílý řeší těžké dilema, kudy se z tlaku černých věží vymanit. Spíše rovné, ale velmi bojovné, protože 4věžovka už není o nějakých pozičních faktorech, ale pouze o variantách, a to dlouhých, napínavých a plných úskalí a potencionálních chyb. Miloš je jako ryba ve vodě a je požitek pozorovat, jak úpěnlivě přemýšlí! Jestlipak si pan Mrkos vzpomene na tu koncovku s pohodlným pěšcem více, kterou zhrdl?
7. Radim Pospěch hraje něco dámskogambitového, prý kembridžsprynks, ale nějak se to nezadařilo, centrum mizí a na šachovnici zůstává jen 7 pěšců ( B:f2,g2,h2, Č:a7,f7,g7,h7) na prázdné desce se míhají tlupy figur, Radim asi Pa7 dobere, ale černé figurky jsou vlezlé jako štěnice. Boj o remis.
8. Honza Štach vyžužlal (tzv. taktika ve službách strategie, Capablankovská kombinace apod.) pěšce a bude se hrát nějaká koncovka s pěšcem více. Do výhry je však ještě daleko.

Ještě před časovou kontrolou prohrává Jirka Bauma 1. V onom zmatku někde potratil figuru, sice si jde a-pěšcem do dámy, ale Jarda Polášek sebere ještě dva pěšce a pak za postouplíka vrátí figuru. Konečně je na šachovnici postaveno něco srozumitelného. Černý má na králkřídle převahu 4 na 2 a to na rychlou výhru postačí (%-1%).

Před a po 30. tahu prolamuje Pavel Pták 3. Černou pozici nejdříve zle tisknul, pak ji polechtal několika ráznými střelcovskými vpichy a pak ji vyhodil do vzduchu. Černý se vykoupil odevzdáním dámy za věž, chvíli ještě tahal a pak se před dalšími ztrátami vzdal. Čistá partie, oduševnělý zážitek!

Po časové kontrole remizuji já, Petr Sýkora 5. V napínavé zápletce se mi podařilo Jiříka o tah přepočítat (a přátelé, to není jen tak, přepočítat Jirku Pleška!) a získat do koncovky pěšce. Bohužel je to koncovka V+nestejní střelci a 4 na 3 na král křídle. Hrát na výhru se to dá, ale vyhrát to jde dost ztuha. Bohužel nejsem ten hráč typu Duras, kterého sice pozice nebaví, ale hraje ji rád, protože soupeře ta pozice nebaví ještě více. Navíc jsem při počítání variant dvakrát (!) vstoupil věží na pole f8, kryté soupeřovým střelcem. Když se to stalo podruhé, bylo jasné, že remis je nutná. Pavel Pták mi poté oprávněně vycinkal, že jsem to měl hrát dál a soupeře trápit, avšak kdy se mi zase naskytne příležitost nařídit Jirkovi Pleškovi, že naše partie je remis. Spravedlivější výsledek by byl 0,6666-0,33333, ale protože takový ještě nebyl v šachu zaveden, tak 0,5-0,5. Partii naleznete v sekci Partie, pokud si ji přehrajete, všimněte si mého statečného pravého koně, který během partie urazil nebývalou pouť: g1-f3-d2-b3-a5-b7-c5-b3-d2-b3-d4, aby na závěr hrdinně padl při dobývání černé věže na poli c2. Čest jeho památce! (2-2)

V mezihře před doblicáváním se vylepší pozice Petrovi Šiktancovi 2. (ale do velké výhody je ještě daleko), zploští Milošovi Sakařovi (6.) (remis je reálný výsledek), rozpadá Radimovi Pospěchovi 7. a vylepšuje Honzovi Štachovi 8.

Dvě “rozhodnuté” partie končí. Radim prohrává a Miloš remizuje. (2%-3%)

Ve zbývajících duelech máme navrch pozičně i časově. Dámská koncovka Honzy Štacha 8. je s pěšcem více, ale místo urputného dlouhého boje končí prozaicky. Honza hezkým manévrem “chytne” svojí dámou dámu soupeře, ta nemá kudy uniknout a po výměně by nastala triviální pěšcovka. (3%-3%)

Zápas tedy rozhoduje, naprosto stejně jako v minulém kole, za stavu 3%-3%, Petr Šiktanc 2. Má lepší čas (7 proti 3), pěšce více a navíc jeho figurky (hraje se 2V+J proti 2V+S) jsou vedeni pevnější rukou. Petr nejdříve vytváří dva volné spojené pěšce g+h, pak aktivuje věže. Pan Vokoun se snaží škodit svými věžemi, ale jednak je (na hodinách) pomalý, a především pozici staví velmi nešťastně. Náhle se ukazuje, že Petr dá v dalším tahu kombinační vidle, kterým nelze zabránit! Bílý je sice na tahu, ale nemá kam by dosud sice aktivní, ale aktuálně umírající věž odklidil z dosahu strašlivého koně. Bylo požitkem sledovat přihlížející dav (cca 13 lidí), jak jim postupně dochází nádhera popř. tragika vzniklé pozice. Pan Vokoun si ještě nechal vidle nasadit a pak se vzdal. (4%-3%)

A tak jsme se usadili v horní polovině tabulky, kdo by to byl po třetím kole řekl…

Autor: PeS