Články

Tietz Karlovy Vary – Dukla A 4,5:3,5

Utkání bylo otevřené jak podle papírových předpokladů, tak podle průběhu.

Po cca hodině hry se mi zdálo, že budeme mít možná problémy na posledních dvou deskách (Ivan se vydal dámou na výlet za pěšcem a7, ale nechal si trochu zbourat královské křídlo, Radim postavil draka, ale dívaje se na pozici po f4, měl jsem pocit, že bílá iniciativa je pokročilejší). Na druhé straně jsem věřil pozicím na druhé a čtvrté desce (Jirka prostě letos hraje fantasticky a Petr soupeře očividně přehrával). Když jsem vzápětí vyměnil ve své partii střelce na d5, začal jsem být spokojen i se svojí partií, protože můj kůň si vyhlédl slabého pěšce d5 a nedal si rozmluvit, že ho časem chce pozřít. V tu chvíli vypadal zápas celkem příznivě a tak dějiny některých partií se začaly postupně uzavírat.

Znalec poměrů, který pohlédl nejdříve na výsledky, by si mohl pomyslet, že jako první skončil tradičně Martin – ale tentokrát by se hrubě mýlil – Martin sice udělal pokus o uzavření smíru, ale soupeř jeho iniciativu aspoň pro tuto chvíli odmítl.

Takže první remíza jde tentokrát na vrub Tomáše (6), který zřejmě ze zahájení nebyl tak úplně spokojen.

Martin (5) ale přeci jen po několika tazích dosáhl svého – soupeř si o remízu řekl sám. Vzhledem k ratingu bylo třeba oba výsledky považovat za příznivé.

Následně bohužel udeřila bída nikoliv na kozáky, ale na Petrovu (1) pozici. Petr stál dobře, ale v rozhodující chvíli nenašel správné Je5, kde by mu nic nescházelo, a po slabším pokračování v partii se dostal pod útok. Překročený čas jen potvrdil zřejmé.

Srovnat skóre se podařilo mně (3), když soupeř v těžko hratelné pozici přehlédl dušený mat po možném 35. Kb3 Vb8 36. Kxc4 Jb2. Když jej uviděl, vydal se králem na a3, ale ani tam nenašel úkryt. Pěkný závěr, musím se pochválit :-)

Jirka (2) nezklamal a dovedl partii do vítězného konce a vedli jsme. V té době se hrálo na dvou posledních deskách (nadějí na úspěch tam bylo pomálu) a na čtvrté, kde Petr cvičil soupeře ve věžovce s pěšcem víc.

Bohužel Ivanovi (8) soupeř moc šancí nedal a tak bylo opět srovnáno.

Veškeré naše naděje se tedy upíraly k Petrově (4) věžovce, ale s každou další výměnou se zdály být menší, až zmizely úplně.

Radim kladl sice houževnatý odpor – cca 40 tahů se bránil s deficitem materiálu (střelec a věž proti dámě, navíc měl soupeř převahu i v pěšcích), ale nakonec se odpor ukázal jako marný.

Autor: Mirek

Diskuze k článku